Novohradské hory

Navštivte téměř nedotčený kraj rozlehlých lesů, sluncem prozářených luk, šumějících potoků a hladin rybníků zrcadlících kouzelné západy slunce.

 

Svérázné a málo známé hory na jihu Čech protkané spletí cest a cestiček, které spojují malebné vesnice, nebo vedou jen tak od nikud nikam.
Celkem 162 kilometrů čtverečních zaujímají v Česku Novohradské hory rozprostírající se kolem Nových Hradů, Benešova nad Černou, Dolního Dvořiště a Malont až ke státní hranici s Rakouskem.

Z celkem zhruba osmnácti novohradskohorských vrcholů přesahujících tisíc metrů se na našem území nachází tři.
Největším z nich je Kamenec (1.072 m), následuje Myslivna (1.040 m) a Vysoká (1.034 m).

 

Jedinečnost Novohradských hor spočívá především ve vzácně zachovalé přírodě ušetřené zásahů člověka díky své poloze v bývalém pohraničním pásmu.
V roce 2000 zde byl vyhlášen Přírodní park Novohradské hory.

 

Přírodní rezervace Žofínský prales - je společně s pralesem Hojná voda nejstarší rezervací v pevninské Evropě. Rozloha této rezervace je 102 ha.

Nejstarší stromy jsou až 400 let staré. Od poloviny 18.století se na většině tohoto území vyvíjí prales bez jakéhokoliv zásahu člověka.
Mezi stromy zde dominuje buk, v menším počtu se zde vyskytuje smrk a jedle. Od roku 1991 je prales oplocen a nepřístupný veřejnosti.
Do roku 1975 zde rostla Žofínská královna jedlí, která dosáhla věku 425 let, obvodu kmene 553 cm při celkové výšce 51 m, ale padla za prudkého nárazového větru 6.ledna 1975.

 

Národní přírodní památka prales Hojná Voda, vedená i na seznamu UNESCO, se nachází na svahu hory Vysoká (1.034m)
4 kilometry od obce Hojná Voda v Novohradských horách.
Dnes má rozlohu 8,56 ha a těsně hraničí s Rakouskem. Prales tvoří pozůstatky přirozených smíšených lesních porostů s převahou přestárlých jedlí, buku, smrku a javoru klenu. Sám prales se neobnovuje, okolní porosty však pocházejí většinou z přirozené obnovy. Pralesovitý ráz utrpěl v průběhu obou světových válek, kdy byly nejsilnější jedle vytěženy na stavbu lodí.

 

Pohoří na Šumavě je malá, do devadesátých let 20.století zaniklá osada v Novohradských horách, ležící na samé hranici s Rakouskem, která se v současnosti pozvolna obnovuje. Název Pohoří na Šumavě ves získala v roce 1923, německy se jmenovala Buchers. Od roku 1978 byla osada trvale vystěhována (z důvodů "železné opony") a původní domy byly zbourány. Z původní zástavby se dochovaly pouze trosky školy, kostela a hřbitov.

 

Významnou přírodní památkou Pohoří na Šumavě je prameniště Pohořského potoka, nacházející se jižně od osady. Jedná se o prameny, jejichž součástí jsou rašeliništní nivy, nacházející se na bývalých pastvinách, dnes horských loukách pod vsí.
Za přírodní památku bylo prameniště s rašelištními nivami prohlášeno v roce 1992 a zaujímá plochu 82 ha. Okolí Pohoří na Šumavě je jedinou lokalitou v Novohradských horách, kde se zachovala populace tetřívka obecného.

Kontakty

apartmány Nové Hrady

kontakty apartmány Nové Hradymapa ubytování Nové Hrady